Díky spolupráci s Demokracií 21 jsme získali možnost jet se na pár dní podívat do Estonska, jak že tam za posledních víc než 20 let vyrobili a řídí elektronický stát a místní, evropské i parlamentní volby. Vedle mne a Pavla z Fragarie tvořili výpravu kolegové z D21, členové senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a zástupce Ministerstva vnitra, které má obdobnou agendu v ČR pod palcem.

Po přistání v půl třetí odpoledne se pokocháme západem slunce a hurá do nedalekého e-Estonia showroom, kde se dozvídáme základní parametry estonského e-Governmentu a několik zajímavých - pro českého posluchače až šokujících - informací. Estonci ve státní správě například povinně vyměňují všechny technologie a programy ve třináctiletém cyklu.

Kdyby tak věděli, že náš ADIS za pár drobných už slouží dvě taková období a ani se nezadýchá!

Dotkli jsme se také čerstvého programu e-Residency, který umožňuje komukoliv na světě získat elektronický průkaz obsahující certifikát pro identifikaci a certifikát pro podepisování dokumentů, a tím se efektivně zúčastnit estonského elektronického státu.

Za necelý rok od spuštění je v evidenci zhruba 15000 lidí z celého světa, kteří založili stovky firem. Podobnou kartičku pak už dlouho mají i estonští občané a od září roku 2018 jí mají mít také všichni občané států EU, přičemž Češi by se měli přidat již o pár měsíců dříve. Kartička slouží jako občanka a podpis certifikátem na ní uloženým, má dle zákona stejnou platnost a účinnost jako podpis klasický, tedy tužkou na papíře.

Ke každé kartičce dostanete taky USB čtečku, která umí číst čip na kartě. Díky ní a malému softwarovému ovladači pak můžete prokazovat svou identitu a podepisovat transakce z každého normálního počítače. V posledních letech se Estonci také snaží tlačit podobný mechanismus s mobilními telefony, aby odpadla nutnost vydávat plastové kartičky.

Království za normalizovaná data

Všemi dalšími schůzkami se ale jako červená nit táhla datová páteř celého Estonska zvaná X-Road. Na ní jsou připojené banky, telekomunikační operátoři, lékaři, autoservisy, a samozřejmě úřady veřejné správy a mohou (podle pevně daných pravidel) číst data ostatních účastníků systému. Když tedy občan něco zařizuje, prokáže se pouze svojí občankou a systém si postahuje potřebná data z  míst, kde jsou k dispozici.

Správce sběrnice má ze zákona povinnost zaručit, že žádná data se v Estonsku nikde neukládají duplikovaně. Pokud se tedy přestěhujete, všichni účastníci systému se o tom nejpozději při příštím dotazu na vaše osobní údaje dozví. Zapomenňte tedy na výměnu občanky při stěhování. Přesměrování doručování pošty je na pár kliknutí atd. atd. Mimochodem web estonské pošty je napsaný v AngularJS, což je i naše oblíbená technologie!

X-Road přitom není nic jiného než centralizovaná datová sběrnice, taková velká dálnice pro data. Estonský stát do ní přispěl certifikační autoritou, veřejnými portály a nezbytným monitoringem a správou. Všichni ostatní se na X-Road připojují pomocí Security Serverů, které zajišťují převážně jednotné šifrování a podepisování veškerého provozu, a také jeho auditování pomocí varianty blockchainu.

Díky těmto serverům je pak možné používat jako komunikační síť normální internet a ne nějakou podivnou privátní zběsilost.

Jako bonus nabízí tato architektura vcelku jednoduché propojování více X-Roadů dohromady. Když totiž vezmete dvě infrastruktury z obrázku výše a položíte je vedle sebe, můžete na obou stranách říct, že si certifikační autority navzájem důvěřují a nic vám nebrání obě sběrnice propojit. To ušetří spoustu času a peněz.

Pokud například jako občan jednoho státu pracujete ve státě jiném, nepotřebujete speciální programy pro výměnu dat mezi státy. Zní to jako utopie? Ani ne. Na jaře 2017 se přesně tímhle způsobem má Estonsko propojit s Finskem.

Zvířátka? Daně? Volby? Všechno máme

Správce X-Roadu má v gesci i registr dotazů, které lze proti X-Road podávat. Když pak třeba jako zvířecí hotel chcete svým klientům zjednodušit veškerou agendu na recepci, zažádáte si o právo vykonávat dotazy vracející seznam mazlíčků daného občana z národního registru.

A když do vašeho hotelu dorazí paní Kadrnožková, mávne na recepci svojí občankou a během pár pikosekund víte, že je to ona a že přivedla pejska Jonatána, kterému za tři roky propadne očkování. Stejně tak může paní Kadrnožková mávnout svojí občankou doma a hotel pro Jonatána si objednat z pohodlí svého gauče.

Podobně pohodlným způsobem a na dálku můžete obsloužit i drtivou většinu běžné komunikace se státem, respektive s úřady veřejné správy. Na dálku se nedá pouze ženit, rozvádět a prodávat nemovitosti. Což docela dává smysl, protože i na chladném severu platí, že kdo se ráno nestydí, ten se večer nebavil.

Velkou reklamou pro celý systém jsou volby po internetu (kterým se budeme věnovat v samostatném článku) a také podávání daňového přiznání. Po nedůvěřivém a opatrném počátečním startu se už v roce 2012 podíl elektronických přiznání vyšplhal na 94% a průměrný čas takového úkonu jsou vyloženě skandální tři minuty … zkuste si to představit … tři minuty!!!

Opět to umožňuje zejména X-Road, která daňovému systému dává přístup k bankovním záznamům, pracovním smlouvám a dalším podkladům potřebným pro vypočítání daňového výměru. Na vás pak zbyde už jenom kontrola zjištěných údajů a potvrzení, že vše souhlasí. Když máte přeplatek, stát vám ho vrátí do pěti dnů. Inu, proč ne…

Samozřejmě lze namítat, že státním organizacím tímto dávate neskutečně mocný šmírovací nástroj a kdokoliv se správnými oprávněními o vás dokáže získat informace použitelné třeba pro vydírání nebo jinou pochybnou zábavu. A je to pravda, je to počítačový systém jako každý jiný a jeho bezpečnost samozřejmě není absolutní.

Svým návrhem a pečlivým auditováním se ale celý systém snaží zneužívání bránit a v první řadě si každý občan může zkontrolovat kdo, kdy a v jakém rozsahu si jeho údaje prohlížel. Zároveň je provoz monitorován a každá nezvyklá aktivita je velmi brzy podrobena důkladné analýze. V případě nekalostí (a už se jich pár stalo) pak není těžké odhalit a zastavit konkrétní osoby, které neoprávněně zkouší zjišťovat osobní údaje.

Logický závěr z celé krátké návštěvy bylo zjištění, že prostým Estoncům riziko zneužívání tolik nevadí. Akceptují ho a jsou ochotní jej dobrovolně vyměnit za neskutečnou úroveň pohodlí a rychlost, se kterou mohou komunikovat s byrokratickým aparátem v každodenním životě.

Koneckonců… Když se dozvíte, že náš průvodce byl poslední čtyři roky v bance přesně nulakrát, ačkoliv za tu dobu dvakrát změnil zaměstnání, založil tři firmy, koupil auto na leasing a vyřídil dvě hypotéky - ani se jim nedivíte.

A když se na to podíváme z druhé strany - tušíte kolik úředníků má k vašim osobním údajům přístup u nás a nikdo jejich přístupy nemonitoruje? Třeba na městském úřadě? Na katastru? Ve vaší bance?

Výhoda X-Road je, že když už si vás někdo “lustruje”, dozvíte se to a můžete si stěžovat, případně podat trestní oznámení.

A co Češi? Mají si kde hrát?

V naší kotlině je situace v této oblasti, kulantně řečeno, o pár světelných let pozadu. Nezpochybnitelným důvodem je jistě odlišná výchozí situace. Estonsko se po rozpadu Sovětského svazu ocitlo v situaci, kdy nemělo žádné nerostné bohatství, žádnou státní infrastrukturu a technologii, žádný přehled o lidech, žijících na jejich území a žádné velké peníze ve státní kase. Snažili se tedy s co nejmenšími náklady vybudovat univerzální prostor, kde by se mohly realizovat soukromé společnosti za soukromé peníze.

Vznikly tak elektronické občanky a X-Road, přičemž obojí bylo od počátku navrženo a myšleno jako veřejná záležitost dostupná komukoliv. Postupně se povedlo u velké části veřejnosti vybudovat důvěru v tento systém a přesvědčit lid, že u tak skvělé věci odpustí státu i drobný přešlap.

Na našem Ministerstvu vnitra již mnoho let (zárodky se datují minimálně do roku 2008) pracují na základních registrech a eGON service busu. Sice pomalu, ale pracují. Není totiž politická vůle zabývat se elektronickým státem a budováním jednotného státního datového systému. Ministerstva často mezi sebou o moc nad kritickými systémy bojují a vše se tak hýbe po velmi křehkých a nestabilních stezkách.

Přitom eGON service bus je estonskému X-Roadu svým návrhem velice podobný a při správném uchopení a našlápnutí by nás velmi rychle dokázal posunout dopředu. Bohužel je od začátku vymýšlen a implementován z perspektivy paranoidní babičky, takže má běžet na izolované zabezpečené vládní síti, ke které se žádný privátní subjekt  - alespoň v první fázi - nedostane. Takže žádné zvířecí hotely, žádné autoservisy.

Akorát zvýšené náklady na hardware, zvýšené riziko v případě útoku a centralizace celé infrastruktury a datové základny. V roce 2017 docela fail.